Odraz ve skle

Jedu plným autobusem nočním městem. Dívám se do okna dva metry před sebou a nemůžu najít sama sebe mezi všemi odrazy, vzory, obličeji a otisky prstů. Až když se zhoupnu do strany, zahlídnu ve skle druhou Heli se zkoumavým výrazem.

Když člověk zůstane stát a jenom se hledá, ztratí se mezi ostatními ve změti jejich obrysů, odrazů a příběhů.

Musíme se pohnout z místa, abychom se našli. Vybrat si směr, udělat krok a zjistit, jestli je tenhle odraz života skutečně náš.