Fazole
Zavrtám se úplně celá pod peřinu jako když mi bylo pět a na chatě v Krušných horách nefungovalo topení. Pak si prdnu a tak hlavu zase vytáhnu ven. Děda by řekl, že
Už nikdy nebude bílá (Kap. II, část 2)
„Ano, pamatuju si všechny sny. Teda, já vím, to není možné. Vybavím si do detailu většinou dva až tři, někdy pět za noc.” Doktorka má poker face a ťuká něco
Na beta vlnách (Kap. II)
Najíždím na rutinu s obratností trabanta na dálnici. Zapadnout do vyjetejch kolejí většinou pomáhá, když člověk neví, co se sebou. Automatismy pomáhají myšlenkový
Ráno chutná po jahodách (Kap. I)
Šero. Oči pod víčky tuší svět venku, zatím ale převládá tma zevnitř. Nutím zorničky pohybovat se do stran a rozlepím řasy. Pomrkávám a pouštím do mozku dávku r
Otázky z pěny
Každý může pravděpodobně pomoci jen někomu, jehož bolest kdysi sám prožil Hospoda praská ve švech, štamgasti se překřikují, kdo měl víc piv, a kuřáci u vchodu
