Světluška

Cítím se strašně sama.

Jako kdyby to najednou nebyla moje volba a moje osamocení tím ztratilo na přitažlivosti.

Jsou fáze. Mám fáze.

Tam jsem teď.

Potřebuju, aby mě někdo viděl. Chápal. Cítím se neviditelná a zrovna dneska nechci být.

Vyčerpala jsem se. Dennodenně poskytuju lidem vědomí, že mají na světě svoje místo a to, co dělají, dává smysl.

Dneska mi to nedává smysl. Dneska bych někoho takovýho sama hrozně potřebovala. Dneska mi nejde být tímhle světýlkem sama pro sebe.

I světlušky potřebují někdy posvítit na cestu. Znáš nějakou? Vem občas lucernu a kotel zmrzliny a běž svítit pro ni.